Po zaslání všech papírů a dokumentací, které manželka od lékařů dostala již bylo první plnění od pojišťovny vyplaceno. Nejen, že pojišťovna chtěla zdravotní dokumentaci ale i papíry od rehabilitace. Tu manželka pro bolest zad nemohla dokončit. Mělo být celkem deset rehabilitačních cvičení. Skončila u sedmé, ale na rehabilitaci Vám dají nějaký papír, až po ukončení rehabilitace, tedy po desátém cvičení. Zdlouhavě každému musíte vysvětlovat, že pojišťovna ten papír potřebuje. Telefonáty, ježdění autem a přemlouvání o jakýkoliv slint papíru. Nakonec dostanete papír bez razítka, bez jakýchkoliv relevantních informací, s větou, že pacientka rehabilitaci nedokončila pro přetrvávající bolest. První plnění tedy bylo někdy 23. ledna. Musím podotknout, že prvních 28 dní pojišťovna nehradí, tedy plnění se počítá až od dvacátého osmého dne. To jsem nevěděl a milně si myslel, že k plnění dojde i zpětně. Protože pracovní neschopnost trvá, pojišťovna dále chce (spíše vyžaduje), každý další měsíc kontrolu u lékaře a potvrzení o pracovní neschopnosti. Jedna dobrá zpráva nakonec, manželce je už lépe a doufáme, že už bude moci pracovní neschopnost ukončit. Ještě jedna věc. Komunikace s pojišťovnou probíhá elektronicky. Papíry doma nafotíte na telefon, pošlete. Během chvilky přišla reakce od pojišťovny, že ještě potřebují tento papír. Je to takové neosobní. Kdyby někdo z pojišťovny zvedl trubku, řekl, že budou potřebovat ještě toto a že je mrzí, že jste nemocný, asi by to bylo lepší. Je zajímavé, že právě v době, kdy manželku ta záda bolela nejvíc, běžela v televizi mega reklamní kampaň, jak Simplea platí, i když nemusí a klidně i do dvou dnů. Už to kolikrát vypadalo, že tu televizi vyhodí z okna.
